Vitamíny

 Vitamíny patří spolu s minerály mezi tzv. mikroživiny. Vedle makroživin jako jsou sacharidy, tuky, bílkoviny a voda, tvoří nezbytnou součást lidského jídelníčku. Vitamíny jsou organické sloučeniny, které si až na pár vyjímek tělo nedokáže vyrobit samo a musí je proto přijímat prostřednictvím stravy.

 V lidském organismu mají vitamíny vliv téměř na všechny jeho funkce. Plní především funcki katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se také na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů a mají významný vliv například i na správnou funkci imunitního systému.

 

Existuje 13 základních typů vitamínů. Jejich základní dělení spočívá v jejich rozpustnosti.

 

Vitamíny rozpustné v tucích

Vitamín A (axeroftol, např. A₁=retinol)

Vitamín D (kalciferol, antirachitický vitamín)

Vitamín E (tokoferol)

Vitamín K (fylochinon, antihemoragický vitamín)

 

Vitamíny rozpustné ve vodě

Vitamín B₁ (thiamin, příp. aneurin)

Vitamín B₂ (riboflavin)

Vitamín B₃ (niacin, nebo také vit. PP)

Vitamín B₅ (kyselina pantothenová)

Vitamín B₆ (pyridoxin)

Vitamín B₉ (B_C, kyselina listová, příp. folacin, folát)

Vitamín B₁₂ (kobalamin)

Vitamín C (kys. L-askorbová)

Vitamín H (biotin, nebo také vit. B₇)

Vitamín PP (nikotinamid, niacin, neboli vit. B₃) Označení PP znamená ProtiPellagrový vitamín) 

 

Další „Béčka“, která se již za vitamíny nepovažují. Jejich označení je zastaralé

B₄ (adenin)

B₇ (biotin) – jedná se o vitamín. Dnes se však označuje jako vit. H

B₈ (inositol)

B₁₀ (kys. para-amino-benzoová: PABA)

B₁₁ (cholin)

B₁₃ (kys. orotová, nebo také lipoová)

B₁₄

B₁₅ (kys. pangamová)

B₁₆

B₁₇ (amygdalin, příp. laetril) – sice obsahuje kyanid, ale ten rozkládá enzym rhodanáza. Má příznivé účinky na imunitu a je velmi účinný při léčbě rakoviny (je obsažen např. v jádrech meruněk) 

HYPOVITAMINÓZA 

Při částečném nedostatku vitamínů dochází k hypovitaminóze. Nejčastěji se vyskytuje u lidí kteří konzumují jednostrannou nezdravou stravu, nebo u osob s nedostatečným stravováním (porucha příjmu potravy), alkoholiků a lidí s onemocněním trávicího ústrojí. Mohou se projevit příznaky jako únava, poruchy koncentrace, zesláblost, zhoršení psychického stavu, bolesti hlavy, vypadávání vlasů, lámavost nehtů, vyrážky, ekzémy (a jiné změny na pokožce), ale například i zažívací potíže (žaludeční i střevní).

Nedostatek vitamínů může souviset i se zvýšeným výskytem infekčních onemocnění, což je důsledkem snížené imunity.

 

 AVITAMINÓZA

Naprostý nedostatek některého z vitamínů způsobuje avitaminózu. V takovém případě se mohou objevovat poruchy funkcí organismu ale i velmi vážná onemocnění. V ČR se avitaminóza vyskytuje zcela vyjímečně. Dojít k ní však může  např. při poruše trávení, poškození střevní mikroflóry, při poruše žláz s vnitřní sekrecí, nebo také při nekrytí zvýšené potřeby vitamínů, např. při užívání léků působících antagonisticky vůči vitamínům. 

Nedostatek:

vitamínu A způsobuje nyktalopii (šeroslepost, noční slepota)

thiaminu (vit. B₁) způsobuje beri-beri

niacinu (vit. B₃) způsobuje pelagru

vitamínu B₅ je příčinou syndromu tzv. „pálících nohou“

kobalaminu (vit. B₁₂) vede ke zhoubné anémii (chudokrevnost)

vitamínu C způsobuje kurděje (skorbut)

kalciferolu (vit. D) způsobuje rachitidu (křivice)

vitamínu K způsobuje krvácení

 

HYPERVITAMINÓZA 

Opakem avitaminózy je hypervitaminóza. Jedná se tedy o nadbytek vitamínů v těle. Dochází k předávkování nebo otravě vitamíny. K hypervitaminóze může dojít především u vitamínů rozpustných v tucích, tedy A, D, E a K, které jsou ukládány v játrech a tělesném tuku, na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě, kdy tělo jejich přebytek může ihned vyloučit ledvinami, tedy močí. Proto se u nich hypervitaminóza projevuje jen zřídka.

- Vitamín C má ve velkých dávkách výrazné projímavé účinky

- Pro vitamín B₆ platí, že dávky 2-10 g denně mohou vést k neurologickým poruchám.

- Hypervitaminóza A je toxická a způsobuje praskání a krvácení rtů a podrážděnost. Zvlášť nebezpečná je u těhotných žen, u nichž může způsobit poruchy vývoje plodu, a u malých dětí.

- Hypervitaminóza D způsobuje odvápnění měkkých tkání, narušení správného růstu a poškození ledvin.

- Hypervitaminóza E způsobuje přechodné žaludeční potíže a průjmy.

 

Antivitamín (též antagonist vitamínu) je přirozená nebo syntetická látka, která ruší funkci nebo absorpci vitamínů.

 

Následující tabulka udává doporučenou denní dávku (DDD, z angličtiny RDA) vitamínů pro českou populaci dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin. Toto množství je určeno pro průměrného zdravého člověka. U ostatních osob se nároky na potřebu vitamínů mohou lišit, např. zvýšená potřeba při zdravotních potížích, atd. Vitamíny jsou řazeny dle množství.

 Vitamín                                    Množství          Jednotka

B₁₂                                         1                      μg

D (kalciferol)                            5                      μg

H (biotin)                                 150                  μg

B₉ (kys.listová)                        200                  μg

A (retinol)                                800                  μg

B₁ (thiamin)                             1,4                   mg

B₂ (riboflavin)                          1,6                   mg

B₆ (pyridoxin)                          2                      mg

B₅ (kys.pantothenová)             6                      mg

E (tokoferol)                            1                      mg

B₃ (PP, niacin)                          18                    mg

C (kys.L-ascorbová)                 60                    mg

U vitamínu K (fylochinon) není pro ČR stanovena doporučená denní dávka, ale v zahraničí se pohybuje DDD vit. K okolo 90 μg u žen a 120 μg u mužů.

 

Některé vitamíny, např. A, C, E jsou zároveň i antioxidanty, které v těle eliminují vznik volných radikálů. Při nedostatku těchto antioxidačně působících vitamínů (ale i antioxidačních minerálů) dochází v těle k nepoměru mezi volnými radikály a antioxidanty které je neutralizují. Tehdy mluvíme o tzv. oxidačním stresu.

Pokud jíme pestrou a dokonale vyváženou stravu, přísun vitamínů a minerálů by měl pokrýt naši denní potřebu. Přesto tomu tak u velké většiny lidí není. Navíc v naší stravě mohou chybět látky, které se v našich zeměpisných podmínkách vyskytují jen zřídka, jako například jód z mořských ryb. Proto je nutné více či méně častěji doplňovat vitamíny (i ostatní látky) formou doplňků stravy.

 

 Vyšší potřeba vitamínů může nastat například v těchto situacích

• zvýšená fyzická nebo psychická zátěž
• nevyvážená či jednostranná strava
• pokud dochází k horší vstřebatelnosti vitamínů 

 

Měli bychom brát v úvahu i fakt, že v potravinách dochází ke ztrátě vitamínů a to např. v těchto případech

• skladování potravin (např. mražení,…)
• tepelná úprava
• zpracování

 

Proto bychom měli vždy dbát na čerstvost potravin a při jejich tepelné úpravě je zbytečně nepřevářet, nepřepékat, apod. Například místo vaření zeleniny ve vodě ji uvařte v páře. Místo dlouhého smažení ji zkuste jen orestovat, atd.

 

•